"Jo, v tý Americe, tam může mít kvér každej..."

"No jo, Amerika...tam se prodávaj pistole jako housky v krámě a pak se divěj". Také si vzpomínáte, kolikrát jste v různých diskusích četli podobný "odborný" názor? Vzhledem k tomu, že několikrát zazněl i v diskusích pod mými články, napadlo mne sepsat článek o tom, jak to tedy s těmi zbraněmi v Americe vlastně je.

"V Americe je volné držení zbraní, a koukejte, jakou tam mají kriminalitu."
Toto tvrzení obsahuje hned dva faktické a logické nedostatky:
Bod 1: "Amerika" je federace padesáti států, která se rozprostírá přes půl kontinentu. Kromě federálních zákonů, platných všude, má navíc každý stát ještě své vlastní zákony a mnoho měst a okresů ještě navíc své vlastní vyhlášky. V mnoha státech a městech tak v konečném důsledku platí zákony, které jsou přísnější než naše - například v Kalifornii a Massachusetts je udělení povolení pro nošení zbraně zcela na libovůli policie (a obvykle je odmítáno); v Illinois je nošení zbraně pro sebeobranu zakázáno úplně; v Chicagu člověk nesmí pistoli nejen nosit, ale ani ji vůbec mít; ve většině států je zločin přijít se zbraní do školy, a to i když máte legální povolení k jejímu nošení; a takhle by se dalo nějakou dobu pokračovat.

Jen pro informaci, celkový součet federálních, státních a místních zákonů týkajících se zbraní se odhaduje na víc než 20 000. Což je celkem peklo, když jedete z východního pobřeží na západní a vaše legální zbraň se x-krát změní na nelegální a nazpátek - v závislosti na tom, jaké zákony platí v místě, kudy zrovna projíždíte. Ach ano, a neznalost místní vyhlášky Horních Kotěhůlek samozřejmě neomlouvá.
Bod 2: Tvrzení, že vysoká kriminalita v USA je způsobena volným držením zbraní, je mírně řečeno nedomyšlené. Vzorovou ukázkou je Chicago - na držení dlouhé zbraně musíte mít zbrojní průkaz stejně jako u nás, krátkou zbraň nesmíte mít vůbec, a přesto se nedá říct, že by Chicago bylo rájem míru a bezpečí.
Hlavní faktory, které určují míru kriminality v zemi, jsou ekonomické (konjunktura nebo krize, míra nezaměstnanosti atd.), sociální (životní úroveň, vzdělání, rasové třenice) a kulturní (postoj společnosti k zákonům a k násilí). Proto mají státy, v nichž jsou tyto podmínky příznivé, nízkou kriminalitu, ať je jejich ozbrojenost vysoká (Švýcarsko), nebo nízká (Japonsko); a státy s nepříznivými podmínkami mají kriminalitu vysokou, ať jsou to státy s relativně volným držením zbraní (USA), nebo s přísnou kontrolou (Brazílie).
" V Americe může mít kvér každej."
Federální zákon (platný ve všech státech) vylučuje z nabývání, držení či nakládání se zbraněmi tyto osoby:
a) pachatele zločinů trestných více než jedním rokem vězení,
s výjimkou přestupků trestných méně než dvěma lety vězení
(nezáleží na skutečné výši trestu;stačí, aby druh zločinu
umožňoval takový trest uložit)
b) osoby na útěku před zákonem
c)nelegální uživatele jistých depresívních, narkotických,
nebo stimulujících drog
d)osoby prohlášené za nesvéprávné a osoby v minulosti držené v ústavech
pro duševně nemocné
e)nelegální přistěhovalce
f)občany, kteří se zřekli občanství
g)osoby vyloučené z ozbrojených sil se ztrátou cti
h)osoby, které mají soudní zákaz obtěžovat, sledovat či zastrašovat blízkou osobu
i)osoby, které soud uzná vinným přestupkem domácího násilí
j)osoby mladší 18 let v případě koupě pušky či brokovnice
k)osoby mladší 21 let v případě koupě krátké zbraně.
Povšimněte si, že například odstavec a) je mnohem přísnější než srovnatelný požadavek v České Republice; laťka pro bezúhonnost je nastavena mnohem výše, a po jediném porušení ztrácí delikvent právo na zbraň doživotně.

"V Americe se prodávaj pistole jako housky v krámě."
Pokud kupujete zbraň v obchodě se zbraněmi, musíte předložit dva doklady totožnosti a vyplnit formulář, ve kterém potvrzujete, že nepatříte do žádné kategorie, která má držení zbraně zakázáno (viz výše). Prodejce pak zavolá na policii, kde vaše údaje ověří v databázi a prodej buď schválí, nebo zakážou, nebo pozastaví za účelem důkladnějšího ověření.
Prodejce má také povinnost uchovávat záznamy o prodeji, aby bylo možno kupujícího později dohledat (například pro účely policejního vyšetřování)
Jestli někdo někdy tímhle způsobem  kupoval v krámě housky, tak mu políbím zadek, a ani nebudu chtít, aby si ho předtím umyl.

Méně regulovaný je prodej mezi soukromými osobami: zde existuje pouze zákaz prodeje zbraně osobě, o které víte, že nesplňuje podmínky pro držení zbraně, a zákaz koupit jiné osobě zbraň jako prostředník ("straw purchase").

"V Americe můžete mít samopal, kulomet, dělo - cokoli si usmyslíte".
Technicky vzato, ano. Pouze musí jít o zbraň, která byla zaregistrována v civilním držení již před rokem 1986. Zbraně vyrobené později, nebo nezaregistrované v civilním držení, není možné legálně držet.
To má za následek, že legální automatické zbraně jsou v praxi sběratelské rarity - jejich cena začíná u 3000 dolarů za nejlevnější samopal MAC-10, přes 10-20 tisíc dolarů za legální kalašnikov či M-16, po desítky tisíc dolarů za skutečně vzácné kousky.

Tyto zbraně jsou samozřejmě také pod výrazně přísnější kontrolou než jiné: kupující musí zbraň zaregistrovat u ministerstva financí (ano, financí, to není překlep) a spolu se žádostí o registraci odevzdat dvě fotografie, otisky prstů, potvrzení o bezúhonnosti od místního policejního náčelníka a paušální svolení k domovní prohlídce.

Pro informaci, těchto legálních zbraní je v USA v civilním držení asi 120 000 a za posledních 50 let byla takovou zbraní spáchána jen jediná vražda.
"Američan může zastřelit každýho, kdo mu vleze na pozemek."
Tento zákon, zvaný "doktrína hradu" (castle doctrine), skutečně v mnoha státech existuje, i když se vztahuje pouze na obydlí, nikoli na pozemek.

Dle zákonů těchto států je člověk oprávněn použít ke své obraně smrtící sílu pouze tehdy, má-li důvodné obavy, že mu hrozí těžké zranění nebo smrt. Princip doktríny hradu je pak založen na předpokladu, že u vetřelce vzniká taková důvodná obava automaticky na základě faktu, že vám násilím vnikl do obydlí.

V mnoha státech také platí povinnost místo obrany ustoupit do bezpečí, pokud tak může učinit bez rizika pro sebe či druhé; i tato povinnost je u doktríny hradu zrušena, jelikož se předpokládá, že právě ve vlastním domě by člověk měl být nejvíce v bezpečí.

Tento zákon také často stanoví, že obyvatel, který takto hájí svůj dům, nemůže být trestně ani občanskoprávně stíhán, ale není tomu tak vždy. Například ve státě Arizona jej stíhat lze, ale v případě osvobozujícího rozsudku mu stát musí nahradit náklady; na Floridě smí policie obránce vyšetřovat, pouze ho nesmí zadržet, nejsou-li důvodné pochybnosti o oprávněnosti obrany; Georgia povoluje stíhání, bylo-li k obraně použito nelegálně držené zbraně; Indiana vyžaduje použití "přiměřené síly", atakdále. Rozhodně to tedy není zákon, který by platil univerzálně všude stejně.

Na těchhle mýtech a skutečnostech je krásně vidět, jak se šíří fámy: někdo se někde dočte, že osoba X přišla do krámu a jen tak si koupila revolver (nejspíš v kovbojce nebo detektivce z dvacátých let), pak někde zaslechne něco o "volném držení zbraní v USA", dá si to dohromady, aniž by se zajímal, jak to doopravdy je...a brzy všichni chytří u piva vědí, že "v Americe se prodávaj pistole jako rohlíky, vole." A fáma se šíří...