Bránit se, či nebránit? (proti šílenému střelci)
Asi nejlepší způsob, jak ověřit realističnost takového scénáře, je porovnat ho s realitou. V historii už došlo k poměrně velkému množství střetů civilistů s tímto typem pachatelů (některé z nich jsem popsal v předchozím článku „Dokáže civilista zastavit šíleného střelce?“). Různě vycvičení obránci se v nich za různých podmínek střetli s různě vyzbrojenými pachateli, a ačkoli občas zásah skončil pro obránce tragicky (nikdo nikdy netvrdil, že obrana je bezpečná záležitost), nevím o žádném případu, kdy by obránce omylem či nešikovností postřelil jiného obránce či nezúčastněnou osobu. Scénář pana redaktora tedy stále zůstává pouze v říši fikce.
Popis končí úvahou: „Možná není nejlepší nápad, aby člověka ochraňoval nadšený amatér, stejně jako asi netouží po tom, aby mu bolavý zub vrtal amatérský zubař.“ Tady musím částečně souhlasit: i já bych si nechal vrtat zub raději od odborníka než od amatéra, kdybych si mohl vybrat.
Jenže v tom je právě ten háček – „kdybych si mohl vybrat“. Jistě, kdybych se připletl do přestřelky mezi takovým pachatelem a policejní zásahovkou, švihl bych sebou na zem a ani by mne nenapadlo se do toho míchat. Jenže situace se šílenými střelci jsou typické právě tím, že když ten šrumec začne, tak tam žádný vycvičený profesionál, který by vás chránil, prostě NENÍ. Švihnete sebou na zem a… co dál? Budete tiše ležet a doufat, že profesionálové dorazí dříve, než přijdete na řadu? Jistě, pokud nemáte zbraň, tak vám dost dobře ani nic jiného nezbývá (leda snad doufat, že někdo jiný byl prozíravější než vy). Ale pokud ji máte, nevezmete raději zavděk tou šancí, než trpně čekat na záchranu a doufat, že pachatel bude do té doby zaměstnán vražděním někoho jiného?
Nutno připomenout, že „úspěšný zásah“ nemusí nutně znamenat jen zneškodnění pachatele. I zásah napohled neúčinný může hodně pomoci. Před několika lety došlo k podobnému střetu v obchodním domě v Salt Lake City v Utahu, a obránce tentokrát byl trénovaný profesionál, konkrétně policista mimo službu. Vypálil po pachateli osm ran a navzdory svému tréninku ho ANI JEDNOU NETREFIL. Zneškodnila ho až o tři minuty později policejní zásahová jednotka. Byl tedy zásah policisty Hammonda vůbec k něčemu? Ano, protože během těch tří minut už pachatel nikoho dalšího nezranil. Od okamžiku, kdy promluvila policistova pětačtyřicítka, už nemohl chodit po obchoďáku a vraždit, koho se mu zlíbilo – najednou měl plné ruce práce s tím, že po něm někdo střílí. Tak i zásah napohled neúčinný zřejmě zachránil nemalé množství životů už jen tím, že pachatele zaměstnal.
Analogie s amatérským zubařem tedy není zrovna vhodná. Dovolil bych si nabídnout lepší příměr: utrpěli jste těžkou nehodu a máte tepenné krvácení, které vás může zabít během minuty. Nechali byste si jej zastavit od amatéra, jehož jediná kvalifikace spočívá v základním kurzu první pomoci absolvovaném kdysi před lety, nebo byste trvali na profesionálním ošetření a čekali na záchranku?
Další problém, nad kterým se pan redaktor zamýšlí, je tento: pokud přijmeme myšlenku práva na ozbrojenou obranu, musíme si uvědomit, že zločinec může pronést zbraň kamkoli a použít ji kdykoli, tedy by ozbrojený obránce musel mít legální možnost nosit zbraň vždy a všude. To by současně dalo i pachatelům možnost mít u sebe zbraň legálně (jako v Coloradu), což by zřejmě podle pana redaktora bylo špatně. Já se musím zeptat „ve srovnání s čím?“ Pokud předpokládáme, že pachatel bude mít zbraň tak jako tak, pak máme na výběr ze dvou možností: buď bude mít pachatel zbraň legálně a obránce také, nebo bude mít pachatel zbraň nelegálně a obránce ji nebude mít vůbec. Ta volba je ve skutečnosti jednoduchá: přestřelka, nebo masakr? Ta první možnost se určitě nikomu nelíbí – ani mně – ale odmítnout ji znamená zvolit tu druhou.
Při řešení kriminality, zvláště násilné, máme málokdy k dispozici nějakou „dobrou“ možnost. Většinou máme na výběr jen z možností více či méně „špatných“, a ozbrojená obrana k nim patří. Ano, je to v podstatě násilný konflikt, ve kterém obránce riskuje zdraví nebo i život; a nikdo mu nezaručí, že nakonec odejde po svých. To je situace, na kterou se asi málokdo těší. Na druhé straně… než ji zamítneme, protože se nám nelíbí, bylo by dobré zvážit alternativy a zamyslet se, jestli nepředstavují riziko ještě větší.
David Karásek
O zbraních, svobodě a nás
Znovu přišel den, kdy si připomínáme a oceňujeme občanská práva a svobody. Obvykle tím myslíme svobodu projevu, svobodu tisku, právo na soukromí a podobně. Zapadá do toho vůbec nějak držení zbraní?
David Karásek
Blíží se senátní volby
Začátek října se blíží a my budeme opět vybírat třetinu Senátu. Není proto od věci si připomenout, jak se ten který senátor stavěl k držení zbraní, a hlavně jak o něm hlasoval. Protože řeči se vedou, ale hlasování se počítá.
David Karásek
Tohleto Sigmund nikdy nenapsal...
Po internetu už dlouhou dobu koluje citát Sigmunda Freuda:„Strach ze zbraní je známkou sexuální a emocionální nedospělosti.“Je pravý nebo falešný? A pokud je falešný, co tedy Freud vlastně o zbraních řekl?
David Karásek
Zbraně a duševní zdraví
Dokáže někdo poznat, že držitel zbraně není v pořádku? Ano, takoví lidé existují - a překvapivě to nejsou psychologové.
David Karásek
Bez jediného výstřelu
Tak mne napadlo mne zas něco napsat na blog. Jenže když jsou ty svátky, tak by to asi neměly být žádné zbraně ani střílení a tak. Měl bych psát o něčem poklidném a nenásilném.
David Karásek
Ukradená domobrana
Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby varuje před rizikem pronikání paramilitárních extrémistických skupin, tzv. "domobran", do bezpečnostních složek. Ale co je přesně domobrana?
David Karásek
Bezva kšeft
Jedno z nejlepších podnikání je byznys zaručený zákonem. Nikdy nemůžete napálit takovou cenu, jako když zákazník musí platit. Proto se v legislativním procesu nezřídka stává, že nějaký chytrák zkusí prosadit kšeft do zákona.
David Karásek
Pravidla sem, levidla tam
Jedna ze základních věcí, které přispívají k důvěryhodnosti pravidel, je to, že platí pro všechny. Jenže když je někdo nahoře, tak pravidla často platí jen pro ty dole.
David Karásek
Evropská směrnice, ústavní zákon... a co dál?
Před rokem se Poslanecká sněmovna a Senát usnesly na rezolutní rezoluci, že nesouhlasí s evropskou směrnicí a bezdůvodným omezením práv českých občanů. Teď se pomalu ukazuje, kdo to myslel vážně a kdo jen pózoval před voliči.
David Karásek
Je libo granát na obranu státu? …To sotva.
V diskusi kolem navrhované ústavní změny, zavádějící do ústavního zákona o bezpečností ČR právo občanů na držení a nošení zbraní, se v poslední době objevily tři úvahy, které si zaslouží rozebrání.
David Karásek
Odpověď na otevřený dopis senátorům
Zaregistroval jsem, že někdo sepsal otevřený dopis senátorům, ve kterém je žádá o hlasování proti ústavní změně schválené Sněmovnou. Dopis je krátký, úderný - a účelově polopravdivý. Pojďme jej rozebrat.
David Karásek
Tři mýty expertů
"Šance, že se netrénovaný civilista se zbraní ubrání teroristovi, je velmi nízká. Spíš by situaci ještě zhoršil," slyšíme často v médiích od osob s titulkem "bezpečnostní expert". Opravdu?
David Karásek
Když se lže, jako když tiskne
Že máme být opatrní, když noviny píšou o zbraních, ví každý, kdo se o tuto problematiku dlouhodobě zajímá. Stejně tak víme, že co se novinám nehodí do krámu, to nenapíšou. Občas by prostě pravda potopila účelově vybudovanou story.
David Karásek
O změně ústavy a branných spolcích
Ve Sněmovně v současnosti leží návrh na změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který má zahrnout civilní držitele zbraní do koncepce bezpečnosti státu. Prý je to jak z Ameriky. Opravdu?
David Karásek
“Jako v devatenáctém století...”
Ministr Pelikán dnes v televizi řekl zajímavou věc. Prý si kvůli navrhovanému ústavnímu právu na držení zbraní připadá jako v 19. století, a k takovým opatřením se prý má sahat, až když selhávají bezpečnostní mechanismy státu.
David Karásek
O návrhu ústavního práva na zbraň - stručně a jasně
Jelikož se kolem návrhu na zavedení práva na držení a nošení zbraní do ústavy vyrojila spousta fám a nesmyslů - zejména díky senzacechtivosti médií - rád bych aspoň některé fámy uvedl na správnou míru.
David Karásek
O Liberlandu
Na svém blogu obvykle píšu o právu na držení a nošení zbraní. Tohle je poprvé, kdy činím výjimku. I samotné právo na držení a nošení zbraní je jen jedním z projevů svobody; a právě svoboda je to, o co mně vždycky šlo v první řadě.
David Karásek
O soudcích a lidech
Před časem jsem zde psal o případu, kdy bylo obránci zamítnuto předčasné propuštění z výkonu trestu, protože odmítl uznat vinu. Dnes popíšu dva případy, které jsou ve vzájemném srovnání ještě mnohem otřesnější.
David Karásek
Když mají soudci pravdu
Je to už více než dva roky, kdy krajský soud v Ústí nad Labem poslal Václava Houšteckého na čtyři roky do vězení. V odůvodnění rozsudku popsal průběh události, který prohlásil za oficiálně správnou verzi skutečnosti, a veškeré okolnosti, které jsou s touto verzí v rozporu, úředně prohlásil za nepotřebné a zbytečné.
David Karásek
Evropská unie, zbraně a Cecilka
Kdo se zajímá o držení zbraní, ten už asi slyšel o návrhu evropské komisařky Cecilie Malmström, která chce zakázat úplně všechno a pokud možno dvakrát. Nebo aspoň to tak v poslední době podávají média. Já sám jsem o tomto návrhu krátce po jeho zveřejnění psal v jednom střeleckém časopise. Článek vyšel, návrh se dostal do povědomí... a já jsem jen zíral, jak rostou fámy. Rozhodl jsem se tedy ujmout se role Kanceláře Saturnin & Oulický pro uvádění příběhů na pravou míru...
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6065x