Zbraně a duševní zdraví
V MF Dnes vyšel v pátek článek, který by se dal shrnout jako "každý magor se u nás dostane ke zbrani, protože nejsou povinné psychotesty". Začněme tedy tvrdými fakty: výčtem případů, kdy se i přes vyšetření psychologem magor ke zbrani nejen dostal, ale opravdu s ní někoho zabil.
"Lesní vrah", který v roce 2006 zastřelil tři lidi, pracoval jako policista a úspěšně prošel přijímacími psychotesty k policii.
Pachatel dvojité vraždy v Raškovicích v roce 2013 zabil sedmnáctiletou studentku a jejího dědečka. Média se soustředila na informování o tom, kolik ošklivých zbraní tento člověk legálně držel. O povinných psychotestech ani nepípla, protože je tento dvojnásobný vrah absolvoval a úspěšně prošel.
Případ vraždy v pražských Záběhlicích v roce 2015 je z tohoto hlediska zvlášť otřesný. Pachatel byl evidentní schizofrenik, který si chodil na policii stěžovat, že mu soused tajně nainstaloval do bytu reproduktory a z nich v noci pouští hlasy, aby v něm vyvolal pocit, že je blázen. Z nahrávky těch hlasů, které přinesl policii jako důkaz, bylo všechno jasné - policisté tam nic neslyšeli, ale on ano. Proto ho poslali na mimořádnou zdravotní prohlídku, k čemuž měli pravomoc, ale nemohli mu předběžně zajistit zbraně, protože k tomu tehdy ještě pravomoc neměli. Kvůli této díře v zákoně (která je dnes už opravena) se nakonec stalo, že narušený pachatel svého souseda opravdu zabil. Při prohledávání jeho bytu pak policie našla jeho deník, ze kterého vyplývalo, že těch vražd plánoval dokonce osm; našla ale také posudek klinického psychologa, ve kterém stálo, že dotyčný je duševně v pořádku a zdravotně způsobilý k držení zbraně. Posudek byl datován pouhých patnáct dnů před vraždou.
Jak je možné, že klinickému psychologovi - nejvyšší a nejkvalifikovanější sortě psychologa, která existuje - nepřišlo nic podezřelého na schizofrenikovi v době, kdy plánoval osm vražd? To je ta spásná pilulka, která nás má zachránit? Nebo pouhé placebo, které má jen uklidnit?
Samozřejmě, ne všichni psychologové jsou takoví - a ne všichni jsou zastánci povinných psychotestů, jak se nám MF Dnes snaží tvrdit. Například Jiří Brančík, primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně, je k nim skeptický: plošné testy bez dalších vstupů nepovažuje za vhodný prostředek, protože psycholog zkoumané osobě nevidí do hlavy - ke správnému posouzení potřebuje informace o tom, jak se dotyčná osoba chovala. Například:
"Osmadvacetiletý Matouš V. před čtyřmi měsíci zmlátil svého otce. Bil ho hlava nehlava a řval, že mu do jídla sype prášky, jimiž ho chce zabít. Otec se ho od té chvíle bál. Vyhodil ho z domu, ale neměl srdce nechat ho na ulici, neboť byl stejně jako zbytek rodiny přesvědčen, že syn potřebuje pomoc psychiatra."
(bratr): „Já jsem už dlouho říkal, že má sklony k agresivitě a že to špatně skončí. Nechápu, jak mu mohl někdo dát zbrojní průkaz“
(švagrová): "vydržel dlouhé hodiny stát na zahradě a upřeně se dívat do jednoho místa. „Klidně pět šest hodin,“ říká. Také ona je přesvědčena, že mladý muž má psychické potíže, že trpí paranoiou či schizofrenií."
„Podle něj byli všichni zlí a špatní, trpěl představou, že mu chtějí ublížit,“ popisuje bratr a dodává, že bratrův už tak špatný psychický stav ještě zhoršovalo časté kouření marihuany."
(otec): „Pak přišel s tím, že si dělá zbrojní průkaz, dostat ho ale musel, až když odsud (z domu) odešel. A to bylo před čtyřmi měsíci."
Všechny tyto věty jsou citace příbuzných pachatele z předmětného článku na IDnes - toho, který nám na konci vysvětluje, že problém je v tom, že nejsou povinné psychotesty. Přitom i autoři článku demonstrativně kladou rétorickou otázku: "Jak je možné, že měl Matouš V. zbrojní průkaz a mohl legálně nosit zbraň? Zvlášť když už byl trestaný a podle příbuzných je psychicky nemocný a agresivní?"
Tohle jsou právě ti lidé, kteří mají nejlepší možnost zjistit, že s člověkem není něco v pořádku. A jak vidno, zpravidla to také zjistí. Samozřejmě že obvykle nejsou kvalifikováni k tomu, aby to posoudili, ale to ani nemusí - stačí, když to řeknou lékaři nebo policii. Právě takové informace, které jsou obsaženy v citovaných větách, mohou být pro psychologa vodítkem, které mu umožní odhalit psychickou poruchu. ALE MUSÍ SE O TOM DOZVĚDĚT.
Tím naprosto nechci říci, že příbuzní v tomto případě (a mnoha dalších podobných) celou situaci nějakým způsobem zavinili, nebo že by dokonce měli být potrestáni. Viníkem situace je pouze pachatel. Příbuzní a přátelé jsou ale ve výjimečné pozici, kdy mu mohou v činu zabránit - stačí něco říci policii či lékaři. Vím, že to není snadné, takhle se "otočit proti příbuznému"; ale jak vidno, v takovýchto případech to může ušetřit velké problémy i jemu samému.
A funguje to lépe než plošné psychotesty, za které odmítají ručit i ti psychologové, kteří je prosazují.
------------------------------------
P.S. Je možné, že v tomto konkrétním případě došlo i k selhání na straně policie, jak je popsáno jinde. O tom ale tento článek není; berte jej jako takové doporučení, jak můžete takovým incidentům předejít třeba i vy.
David Karásek
O zbraních, svobodě a nás
Znovu přišel den, kdy si připomínáme a oceňujeme občanská práva a svobody. Obvykle tím myslíme svobodu projevu, svobodu tisku, právo na soukromí a podobně. Zapadá do toho vůbec nějak držení zbraní?
David Karásek
Blíží se senátní volby
Začátek října se blíží a my budeme opět vybírat třetinu Senátu. Není proto od věci si připomenout, jak se ten který senátor stavěl k držení zbraní, a hlavně jak o něm hlasoval. Protože řeči se vedou, ale hlasování se počítá.
David Karásek
Tohleto Sigmund nikdy nenapsal...
Po internetu už dlouhou dobu koluje citát Sigmunda Freuda:„Strach ze zbraní je známkou sexuální a emocionální nedospělosti.“Je pravý nebo falešný? A pokud je falešný, co tedy Freud vlastně o zbraních řekl?
David Karásek
Bez jediného výstřelu
Tak mne napadlo mne zas něco napsat na blog. Jenže když jsou ty svátky, tak by to asi neměly být žádné zbraně ani střílení a tak. Měl bych psát o něčem poklidném a nenásilném.
David Karásek
Ukradená domobrana
Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby varuje před rizikem pronikání paramilitárních extrémistických skupin, tzv. "domobran", do bezpečnostních složek. Ale co je přesně domobrana?
David Karásek
Bezva kšeft
Jedno z nejlepších podnikání je byznys zaručený zákonem. Nikdy nemůžete napálit takovou cenu, jako když zákazník musí platit. Proto se v legislativním procesu nezřídka stává, že nějaký chytrák zkusí prosadit kšeft do zákona.
David Karásek
Pravidla sem, levidla tam
Jedna ze základních věcí, které přispívají k důvěryhodnosti pravidel, je to, že platí pro všechny. Jenže když je někdo nahoře, tak pravidla často platí jen pro ty dole.
David Karásek
Evropská směrnice, ústavní zákon... a co dál?
Před rokem se Poslanecká sněmovna a Senát usnesly na rezolutní rezoluci, že nesouhlasí s evropskou směrnicí a bezdůvodným omezením práv českých občanů. Teď se pomalu ukazuje, kdo to myslel vážně a kdo jen pózoval před voliči.
David Karásek
Je libo granát na obranu státu? …To sotva.
V diskusi kolem navrhované ústavní změny, zavádějící do ústavního zákona o bezpečností ČR právo občanů na držení a nošení zbraní, se v poslední době objevily tři úvahy, které si zaslouží rozebrání.
David Karásek
Odpověď na otevřený dopis senátorům
Zaregistroval jsem, že někdo sepsal otevřený dopis senátorům, ve kterém je žádá o hlasování proti ústavní změně schválené Sněmovnou. Dopis je krátký, úderný - a účelově polopravdivý. Pojďme jej rozebrat.
David Karásek
Tři mýty expertů
"Šance, že se netrénovaný civilista se zbraní ubrání teroristovi, je velmi nízká. Spíš by situaci ještě zhoršil," slyšíme často v médiích od osob s titulkem "bezpečnostní expert". Opravdu?
David Karásek
Když se lže, jako když tiskne
Že máme být opatrní, když noviny píšou o zbraních, ví každý, kdo se o tuto problematiku dlouhodobě zajímá. Stejně tak víme, že co se novinám nehodí do krámu, to nenapíšou. Občas by prostě pravda potopila účelově vybudovanou story.
David Karásek
O změně ústavy a branných spolcích
Ve Sněmovně v současnosti leží návrh na změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který má zahrnout civilní držitele zbraní do koncepce bezpečnosti státu. Prý je to jak z Ameriky. Opravdu?
David Karásek
“Jako v devatenáctém století...”
Ministr Pelikán dnes v televizi řekl zajímavou věc. Prý si kvůli navrhovanému ústavnímu právu na držení zbraní připadá jako v 19. století, a k takovým opatřením se prý má sahat, až když selhávají bezpečnostní mechanismy státu.
David Karásek
O návrhu ústavního práva na zbraň - stručně a jasně
Jelikož se kolem návrhu na zavedení práva na držení a nošení zbraní do ústavy vyrojila spousta fám a nesmyslů - zejména díky senzacechtivosti médií - rád bych aspoň některé fámy uvedl na správnou míru.
David Karásek
O Liberlandu
Na svém blogu obvykle píšu o právu na držení a nošení zbraní. Tohle je poprvé, kdy činím výjimku. I samotné právo na držení a nošení zbraní je jen jedním z projevů svobody; a právě svoboda je to, o co mně vždycky šlo v první řadě.
David Karásek
O soudcích a lidech
Před časem jsem zde psal o případu, kdy bylo obránci zamítnuto předčasné propuštění z výkonu trestu, protože odmítl uznat vinu. Dnes popíšu dva případy, které jsou ve vzájemném srovnání ještě mnohem otřesnější.
David Karásek
Když mají soudci pravdu
Je to už více než dva roky, kdy krajský soud v Ústí nad Labem poslal Václava Houšteckého na čtyři roky do vězení. V odůvodnění rozsudku popsal průběh události, který prohlásil za oficiálně správnou verzi skutečnosti, a veškeré okolnosti, které jsou s touto verzí v rozporu, úředně prohlásil za nepotřebné a zbytečné.
David Karásek
Evropská unie, zbraně a Cecilka
Kdo se zajímá o držení zbraní, ten už asi slyšel o návrhu evropské komisařky Cecilie Malmström, která chce zakázat úplně všechno a pokud možno dvakrát. Nebo aspoň to tak v poslední době podávají média. Já sám jsem o tomto návrhu krátce po jeho zveřejnění psal v jednom střeleckém časopise. Článek vyšel, návrh se dostal do povědomí... a já jsem jen zíral, jak rostou fámy. Rozhodl jsem se tedy ujmout se role Kanceláře Saturnin & Oulický pro uvádění příběhů na pravou míru...
David Karásek
Doktrína hradu: otázky a odpovědi
Doktrína hradu je koncept, který získává v naší společnosti stále větší podporu. Jde o rozšíření legálních možností obrany pro člověka, který se ve vlastním obydlí brání proti vetřelci – koneckonců, kde jinde by člověk měl mít největší právo se bránit, když ne doma, zvlášť když odtamtud obvykle už nemá kam utéct. Princip "Můj dům, můj hrad" již v posledních několika měsících vykrystalizoval do podoby legislativního návrhu, který si vzal pod patronát poslanec David Kádner. Doktrína hradu je ovšem záležitost, která vyvolává mnoho otázek. Rád bych se tedy na některé z nich pokusil odpovědět.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6065x